Charliin (nejen) hráčský občasník

Odpočívám na temném ostrově

18. února 2014 v 22:11 | Charlie
Někdy potřebuju vypnout. Prostě vypnout, nemyslet na to, co se děje kolem, nemyslet na starosti a na věci, co se hrůzyplně pověsily nad horizont. Nebo trochu toho času zabít. Nebo zakroutit krkem své momentální nenaloženosti. Bohužel na sobě nemám žádný čudlík "vypnuto/zapnuto", tak to musím řešit jinak. Někdy je prostě skvělé zase si pustit Tomb Raider, nemyslíte?

Fascinuje mě pár věcí:
1) I když jsem celou tu hru hrála/viděla už mnohokrát, pořád na ni mám čas od času chuť.
2) Jsem hráč nostalgický. Zřejmě to všechno pořád vidím očima svého dětství. Když jsem byla malá holka, tak kolem jedenácti let, a otevřel se přede mnou ten úžasný a přitom i docela děsivý svět TR... Je pravda, že věci, co mne tehdy děsily, mne už dnes neděsí - tedy když o nich vím. Když na mne najednou skočí nějaký nepřítel, vždycky nadskočím a kolikrát si přitom i vyliju čaj, praštím se do hlavy nebo do něčeho jiného, a tak dále...
3) Proč je všechno najednou menší? Nejen babiččina zahrada a strom, na který jsem tenkrát tak ráda lezla. Vypadalo to tak vysoko, a dnes mám tu nejvyšší větev sotva k ramenům. A to nejsem moc vysoká. A i ty levely ve hře se mi zdají kratší. Asi to bude proto, že je tak dobře znám, prakticky jdu po paměti. Moc bych se nedivila tomu, kdybych to dokázala hrát i poslepu.
4) A stejně pořád objevuju něco nového a pořád si tu hru užívám. Najednou se rudého démona nebojím, takže si ho konečně můžu důkladně prohlédnout a pořádně ho otravovat a provokovat, he he. Za ty roky jsem se celkem obstojně naučila anglicky a taky spoustu různých drobných znalostí, a najednou se mi při poslouchání rozhovorů spojují věci, které se mi dřív nespojily. Zatímco dřív jsem rozhovorům postav - Lary, otce Patrika, viselce, démona Verdileta - naslouchala takřka s posvátnou hrůzou, teď si užívám jejich geniální humor.
5) No řekněte, není to fascinující, jak se věci mění, a přitom zůstávají stejné?

Vychutnala jsem si zvony Říma i alarm ruské ponorky a teď mi v uších zní houkání sov temného ostrova. Moment, vlastně už ne, já už tu irskou lokaci dohrála. Takže se přede mnou zase tyčí mrakodrap, a ten já málokdy zdolám, kór když na ty technické lokace moc nejsem.

A co vy, máte aktuálně rozehraný nějaký TR?

Valentýn - a co?

13. února 2014 v 21:51 | Charlie
Zapomeňte na Valentýn, 14. února je pro nás fanoušky Tomb Raider důležitý z úplně jiného důvodu. Pamatujete? Lařiny narozeniny.

Vím, že tento obrázek tu už byl, ale nedokážu mu odolat:-) (autor: ZCochrane)

Nejhorší vždycky je uklízet sama po sobě

4. února 2014 v 10:53 | Charlie
Už strašně dlouho mě pálí rubrika Zajímavosti. Možná tomu nebudete věřit, ale v této chvíli se v ní nalézá 233 článků. A víte co? Je to hrozný chaos. Snažím se to organizovat, tvořit rozcestníky, aby ty články neupadly v zapomenutí, ale mám pocit, že čím víc se o to snažím, tím horší to je. Pustila jsem se proto do malé reorganizace této rubriky. A začala jsem se sekcí o tom, co se v Tomb Raider zajímavého objevilo. Tento rozcestník se nyní jmenuje "Archeologie" Tomb Raider a slouží k tomu, aby vás dovedl ke všem těm skutečným i mytickým postavám, lokacím, artefaktům a symbolům, památkám a filmům, hrám, literárním odkazům... prostě ke všemu skutečně historicky doloženému, současnému i mytickému, co se v TR objevilo. Snad je to teď přehlednější. A další na řadě je rozcestník samotné sekce Zajímavosti...

Hups do závěje!

22. ledna 2014 v 10:53 | Charlie
Tak jo, napadl sníh. Škoda že už nejsem malá. Ještě před nějakými deseti lety bychom společně s LHC skákaly z jedné hromady sněhu (smetené na ulicích z chodníků) do druhé a užívaly bychom si představu, že jsme na vrcholcích Himalájí, jako Lara. Teď už se pode mnou bohužel každá sněhová hromada rozboří... A v Praze se stejně rychle rozjezdí do hnusné hnědé břečky.

Který Tomb Raider se vybaví vám, když napadne sníh?

Proč by se mi hodilo být dobrodruhem

14. ledna 2014 v 11:54 | Charlie

Lara patří k těm šťastlivcům, kteří mají jistý talent. Zřejmě to bude vrozená schopnost, se kterou se ale nerodí všichni. Říká se tomu "být dobrodruhem", a tím je myšleno být tím úžasným dobrodruhem, který ať si umane cokoliv a jakékoliv překážky se mu postaví do cesty, všechno nakonec úspěšně rozdrtí a získá to, co chce. Ne každý, kdo si říká dobrodruh, je takový - na každého takového šťastlivce, jako je Lara nebo třeba její konkurent Indy, připadá spousta "dobrodruhů", kteří dosáhnou tak akorát toho, že jejich kosti dláždí cesty těch úspěšných.

Někdy si říkám, že by se mi taky hodilo mít tenhle Lařin talent. Napsala jsem si i malý seznam toho, co by se mi vážně hodilo:
1) Dobrodruzi jako Lara vždycky otevřou knihu na tom správném místě. Nebo narazí na nápisy na zdi (tisíce let nikým nespatřené a velice vzácné!), které zrovna potřebují. No není to nespravedlivé? Pravda, nejsem archeolog, a tak se mi nestává, že bych při kutání v nějaké staré hrobce spadla někam, kde bych vážně potřebovala ukazatel. Ale jakožto studentka literatury neustále po něčem pátrám v knihách a i když je mám ráda, kolikrát nad nimi musím strávit mnohem víc času, než na kolik mám sil. Bylo by fajn vědět, že bych mohla otevřít knihu na libovolném místě a přesně bych viděla to, co zrovna potřebuji.
2) Její argumenty jsou neodmítnutelné a nezpochybnitelné. Jestlipak už jste někdy psali nějakou akademickou práci?
3) Lidé jí nikdy nepřekážejí v cestě - alespoň ne dlouho. Mám Prahu ráda, opravdu moc. Jsem šťastná, že moje fakulta sídlí uprostřed Starého Města a já se tak pořád můžu kochat zákoutími staré Prahy, ale ti turisti... turisti jsou všude. Kolikrát už jsem si přála mít arzenál jako Lara...

Napadají mne i další věci. Co by se hodilo vám?

PF 2014

31. prosince 2013 v 15:08 | Charlie

Dnešek je posledním dnem roku 2013, je tedy na místě se zastavit, podívat se zpátky a popřát Vám do nového roku všechno nejlepší, hodně úspěchů v osobním i pracovním životě a hlavně spoustu nalezených pokladů, vykradených hrobek a poražených nepřátel. Doufám, že i pro Vás byl rok 2013 plný zajímavých věcí jako pro nás, a doufám také, že ani rok 2014 Vás nezklame.

Je už tak trochu tradicí poslední den v roce bilancovat, a to znamená i čísla.
- protože máme také spoustu jiných povinností a zájmů, naše aktivita v tomto roce poněkud poklesla. Za tento rok přibylo na blogu (pouze) 304 článků (včetně tohoto). V porovnání s naším nejaktivnějším rokem, rokem 2011 (679 článků) je to méně než polovina, stále se ale snažíme, aby články kvalitativně neupadaly a byly pro Vás stále zajímavé.
- kvůli naší snížené aktivitě poklesla i průměrná denní návštěvnost, která se nyní pohybuje kolem krásných 180 návštěv denně.
- letos jsme také v návštěvnosti překročily krásných 300 000 návštěv, což nás moc těší a jsme rády, že se k nám vracíte.
- letošní novinkou na blogu je fórum, které ale není tak navštěvované, jak jsme doufaly. Snad se to časem změní.
- nezle také zapomenout na to, že v tomto roce vyšlo nové herní pokračování Tomb Raider série, a je plánováno pokračování, takže se máme na co těšit a co očekávat. Nezapomeňte, že v lednu vyjde Definitive Edition a v únoru začne vycházet komiksové pokračování Lařina příběhu.

Přejeme Vám krásné Vánoce!

23. prosince 2013 v 15:14 | Charlie
Hodně štěstí, zdraví, lásky, dárků, cukroví... prostě to, co od Vánoc očekáváte.

Čtvrtá adventní neděle za námi

23. prosince 2013 v 9:56 | Charlie
Cítíte to? Vánoce. I když už pro mne není středobodem Vánoc Ježíšek, jako když jsem byla malá a těšila se, co dostanu - protože teď ohledně dárků přemýšlím spíš nad tím, čím koho obdarovat - stejně je to pořád výjimečný čas. Snad je to i tím, že se blíží konec roku, a člověk se zamýšlí nad vším, co bylo. A vůbec co bylo i dřív, nejen v tomhle roce. Jsem hodně nostalgická, když na to přijde, ráda vzpomínám na příjemné chvíle z minulých let.

Já jsem vůbec takový nostalgický hráč. Proto mám nejraději klasické TR - jsou pro mne kromě vzpomínek na vlastní hraní plné i vzpomínek na mé dětství. Nebo spíš dospívání? Prostě minulý čas.

Jaká je vaše nejoblíbenější vzpomínka spojená s Tomb Raider?

300 000

21. prosince 2013 v 22:38 | Charlie

No... co dodat? Naše počítadlo překročilo úžasné číslo. A já jsem moc ráda, že se k nám stále vracíte, že máte i po tolika letech o Laru a o náš blog zájem. Ale řekla bych, že bez Lary by to tu tak horké asi nebylo:-)

Děkujeme, je to krásný vánoční dárek.

Charlie & LaraHCroft

Třetí adventní neděle

15. prosince 2013 v 12:05 | Charlie
Letos to letí nějak podezřele rychle. Nastává poslední týden školy, já nestihla téměř nic z toho, co jsem si předsevzala, ale naštěstí už většinu dárků jsem posháněla. Holt to budou tak nějak pracovní svátky. Naštěstí je kolem Vánoc volného času dost. Relativně. Ale dost na to, aby si člověk zopakoval nějakou svou vánoční zvyklost...

Nedaří se mi pořádně si vzpomenout, zda máme s LHC nějakou vánoční tradici spojenou s Tomb Raider. Já sama si vždy o Vánocích čtu v jedné své "vánoční" knížce, už to praktikuju kolik let. Ale TR... pokud si dobře pamatuju, pravidelně kolem Vánoc je většinou dost času na to, abychom si spolu sedly k počítači a nějaký díl si pustily, připomněly si, jak jsme kdysi hrály spolu.

A co vy? Máte nějakou vánoční zvyklost spojenou s Tomb Raider?

Druhá adventní neděle je za námi

9. prosince 2013 v 17:28 | Charlie
Jestlipak už jste si vyjedli adventní kalendář? :-) Myslím, i když má paměť už není, co bývala, že ani jako malá jsem s vyjídáním adventních kalendářů neměla problémy. Když jsem byla hodně malá, tak jsem jich většinou dostávala víc (znáte to - jeden od rodičů, další od babičky, další od další babičky...), takže čokolády bylo dost, a později jsem si prostě užívala to pomalé odpočítávání. Teď se modlím, abych do Vánoc měla odevzdané alespoň nějaké práce a abych stihla poshánět všechny dárky, co jsem komu vymyslela. Ale adventní kalendář mám pořád, i když je mi už přes dvacet. Ne, není s Larou. Je s krtečkem.

A co vy - máte letos nějaké vánoční přání týkající se naší staré známé Lary Croft?

autorem obrázku je hiropon056

A pak že Skoti pod kilty nic nenosí

6. prosince 2013 v 8:59 | Charlie
Miluju Tomb Raider 3 Gold: The Lost Artifact. Hlavně ten začátek, první level a ten úžasný most, odkud je na jezeře z dálky vidět malá Nessie... ale vůbec celý ten díl taky. A tak si poskakuju po Skotské vysočině, skrz jeskyně plné šíleného nebezpečí se dostávám do nitra Willardova doupěte, málem jsem šlápla do radioaktivního jezírka, a hurá, zase tu jsou ty nádherné zelené louky prokvetlé fialovým vřesem, obelisky s runami a najednou - Skoti. Chlápci s rudými vlasy a vousy a kostkovanou sukní. Ale nevěděla jsem, že nosí kostkované trenýrky. Ach jo.

První adventní neděle

1. prosince 2013 v 11:29 | Charlie
Nejsem moc zimní typ - na to jsem až příliš zimomřivá - ale Vánoce patří k mým nejoblíbenějším obdobím v roce. Asi hlavně proto, že jsou plné příjemné nostalgie, vzpomínání, jsou tak voňavé (stačí mi přivonět k mandarince a hned mám pocit, že Štědrý den je za rohem; a ještě k tomu to jehličí a koření). Také mne velice baví vymýšlení dárků. Hodně lidí Vánoce nemusí, prý jsou jen stres, stres, stres, to ale není v těch svátcích, nýbrž v těch lidech, co si je neumí užít.

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak tráví Vánoce Lara? (Tedy jak by je trávila, kdyby byla skutečná.)

Věděli jste, že jeden díl Tomb Raider série se skutečně odehrává v době Vánoc? Přesněji řečeno někdy v prosinci, krátce před koncem roku. Víte, o který díl TR a tedy Lařin příběh se jedná?

autorkou obrázku je MicheleMouse

Několik znamení, že Lara z vašeho života jen tak nezmizí

24. listopadu 2013 v 19:05 | Charlie

1) Doma pobíháte v tričku s nápisem Tomb Raider?
2) Probíráte se sestrou při přípravě večeře detaily druhého levelu v Tomb Raider 2 Gold?
3) Když vkročíte do komiksového obchodu, hledáte mezi figurkami superhrdinů okamžitě Laru?
4) Má vaše sestra stále ještě nad psacím stolem vystavenu relikvii napodobující kazetu z prvního TR filmu s příkazem robotu Simonovi "Zabít Laru Croft"?
5) Vzbuzují ve vás různé podoby počasí vzpomínky na různé levely a díly Tomb Raider?
6) Vzpomenete si při zaslechnutí zvonů okamžitě na Tomb Raider: Chronicles?
7) Kupujete si s nadšením oblečení v barvách, které nosí Lara Croft?
8) Debatujete se sestrou o tom, jak je vlastně Lara špatný vzor, co se stravy týče?
9) Snažíte se pro někoho - v mém případě, jak jinak, pro sestru - vymyslet na Vánoce pěkný dárek s motivikou Tomb Raider?
10) Zahrnuje vás někdo - v mém případě zase sestřička - detaily toho, jak s přítelem hraje znovu a znovu dokola Tomb Raider 2 a počítají přitom, kdo z nich Laru víckrát/méněkrát zabije?

Jestliže ano, mohli bychom si potřást rukama. A popovídat si o starých dobrých časech s Tomb Raiderem. Obzvlášť v případě, že jste moje sestra.

Skleněný nešvar věznění mocných záporáků

13. listopadu 2013 v 18:05 | Charlie
Nedávno jsem na internetu narazila na jeden obrázek:


Vlastně z toho neznám akorát ten poslední obrázek. A okamžitě mi docvaklo, že k té řadě úplně dokonale patří i naše stará známá Natla. V Tomb Raider: Underworld ji Amanda také věznila ve skleněné báni.

Jasně, existují různá skla, dokonce velmi silná, nerozbitná, a mají i jistou výhodu, když chcete někoho připravit o svobodu - stále na něj vidíte, ať dělá, co dělá. Přesto se ale těm pacholkům nedá věřit. A zavřít je do komory hluboko pod zemí se zdmi z metr tlustého betonu? To by přece nemělo ten správný efekt:-)

Hůů!

2. listopadu 2013 v 19:24 | Charlie
Zbožňuju mumie z The Last Revelation! Tedy, abych byla úplně upřímná, i když jsem jejich fanouškem, nahánějí mi trochu husí kůži a když na mne vybafnou zpoza rohu, tak uskakuju dozadu (a už jsem se párkrát kvůli nim praštila do hlavy o postel nebo jsem poskočila i s židlí). Možná si ale pamatujete na jednu neškodnou mumii v Alexandrii, přesněji v levelu Coastal Ruins v jakémsi (smrtícím) zábavním parku Egyptian Adventures. A vzhledem k nedávnému Halloweenu se autor papercraftů Ninjatoes rozhodl připravit strašidelnou papírovou skládačku. Tedy strašidelně roztomilou mumii i se sarkofágem.

Mumii si můžete stáhnout z jeho stránek i s návodem na sestavení. Kdybyste věděli, jak mne teď mrzí, že jsem přešla z barevné na černo-bílou tiskárnu!

Žiju, občas

24. října 2013 v 14:35 | Charlie
Ale jsem strašně, strašně líná.

Ale v minulých dnech jsem také strávila nějakou tu hodinu opětovným hraním Tomb Raider a slíbila jsem vám nějaký ten screenshot, a sliby vždy plním.

Tahle scéna je o hodně bolestivější než se zdá, tedy alespoň pro mě. Vždycky jsem po tom šíleném mačkání E snad vysílenější než Lara.

Po půl roce zpátky na Yamatai.

15. října 2013 v 8:15 | Charlie
Včera mne náhle přepadla chuť zkusit si znovu zahrát nejnovější Tomb Raider. Jen tak. Zkusit, jestli mě tam něco překvapí či zaujme. Znáte ty náhlé ataky nutkání něco si zahrát. Mám je často, každou chvíli mám chuť zahrát si nějakou část nějakého TR (třeba když prší, vybaví se mi Londýn, když krákají vrány, TR2 a tak dále). Tak jsem se včera zase vrhla na Yamatai, poprvé jsem tuhle hru dohrála před půl rokem (to je, co? Ten čas tak letí. Mám pocit, jako by to bylo včera, co nový TR vyšel).

A samozřejmě snímám screenshoty. Už jsem narazila na pár zajímavostí, takže se s vámi o ně brzy podělím. Teď ne, neď už je čas zase letět...

Jako by ta ruka vyletěla ze zásvětí, viďte?

Pár tipů na akce v Praze v nejbližších dnech

29. září 2013 v 13:01 | Charlie
Něco pro egyptology
A nebo pro milovníky starých světů a archeologie vůbec je tahle výstava jako stvořená. Začala už před několika měsíci, byla už dvakrát prodloužena a nyní se prý chýlí ke svému konci. Putovní výstava o faraonu Tutanchamonovi, respektive o jeho hrobce v Údolí králů a jejích objevitelích sice nevystavuje originály, nýbrž repliky, na kouzlu jim to ale neubírá. To mi můžete věřit, vím to z vlastní zkušenosti a všem milovníkům starověkého Egypta mohu tuto akci jen doporučit. A nemusíte mít ani dlouhý cop a krátké šortky, aby vás Tutanchamonovy poklady okouzlily. (Já teda cop měla, ale to se nepočítá, nosím ho skoro pořád, protože to je nejlepší způsob, jak zkrotit opravdu dlouhé vlasy.) Informace o výstavě naleznete zde. Končí už 13. října.


Něco pro milovníky videoher
Letos tam sice nejspíš na Laru nenarazíte (loni jste na této akci mohli potkat Collete), tento veletrh se má zaměřit spíše na hry chystané pro vánoční trh, ale jestliže vás lákají hry obecně, mohli byste tu narazit na něco, co vás zaujme. Třeba novinky o herním hardware, mistrovství ČR v počítačových hrách a další. Veletrh For Games probíhá o víkendu 10.-13. října, více informací najdete zde (ale mohli by mít stránky plnější, to tedy ano, takhle člověk houby ví, na jaké vývojáře se může těšit).


A pro fanoušky srazů příznivců Tomb Raider
Nejsem typ pořadatelky srazů, prostě mi to nejde. Tým LadyCroft ale pořádá srazy už delší dobu, na jednom jsem se také účastnila a bylo to skutečně příjemné setkání. Letošní sraz nejen členů LadyCroft týmu je naplánován na 12. 10. a jistě rádi uvítají další fanoušky TR. Více informací najdete na jejich facebookové stránce.
(fotka z loňského prosincového srazu, ze stránek LadyCroft)

Hezký začátek podzimu všem
přeje Charlie!

Stýská se mi po žebřících

25. září 2013 v 21:05 | Charlie
Mám slabost pro žebříky. Znám je samozřejmě mnohem déle než Laru. A vztah k nim mám také delší dobu než k Laře. Nedivte se, k mým nejmilejším vzpomínkám z dětství patří chvíle, kdy jsem spolu s několika blízkými běhala po zahradě, nosila NÁŠ malý dřevěný žebřík sem a tam (nutno dodat, že byl jen o málo vyšší než my) a lezla na stromy a střechy, kamkoliv jsem se dostala.

Lara leze po žebřících v jednom kuse. Většinou jsou to tedy jen textury a vypadá to, že Lara spíš leze po žebříku, který vidí jen ona ve své mysli, ale stejně to ve mně pokaždé probouzí záchvěvy příjemných vzpomínek. Na lezení po žebříku prostě něco je. Naposledy jsem tohle léto balancovala na štaflích a natahovala se pro zralé meruňky. Zbožňuju ten pocit, když se dostanu o něco výš, když se můžu rozhlédnout a prohlédnout si věci kolem sebe z výšky. A přitom mě na rozhledně jen tak nepotkáte. Já mám raději jiná místa.

Ještě před pár lety pro mne příchod podzimu znamenal žebřík. Byla jsem totiž vždy pověřena úkolem vylézt na střechu kůlny a posbírat odtamtud ořechy spadlé z velkého starého ořechovce. Jenže ten strom byl už starý a musel být pokácen, takže na střechu už nemusím. Sice bych tam mohla vylézt i tak, ale s těmi ořechy to byla zábava. Pomalé plížení, protože střecha byla stará (už i tu mi vyměnili), prolézání mezi větvemi stromu, které tak příjemně voní. Pro mne dokonalý pocit podzimu.

Těším se, až zase narazím na nějaký žebřík. Žebříky jsou skvělé. A ještě lepší je pocit, když člověk ví, že nahoře čeká něco moc příjemného.

Tedy ne chlápek s nabitou bouchačkou nebo podobné drobné nepříjemnosti, se kterými se nahoře setkává Lara Croft.
 
 

Reklama