Charliin (nejen) hráčský občasník

Kterou Lařinu schopnost byste chtěli mít?

19. října 2015 v 12:08 | Charlie
Ať si vývojáři tvrdí co chtějí, Lara JE superhrdinka. Pokud by byla tak realistická, jak o tom pořád vykládají, strávila by většinu života na jednotce intenzivní péče. A superhrdinové - i "jen" hrdinové mají celou škálu superschopností a schopností.

Jaké jsou ty Lařiny? Mám pro vás úkol. Pojďme dát dohromady něco jako seznam:

1. Znalost jazyků
2. Fyzická zdatnost (vytrvalost)
3. Otužilost
4. Chladná hlava a pohotové reakce
5. Unikátní smysl pro humor
6. Gymnastické a akrobatické dovednosti
7. Ocelová kostra a její nezlomitelnost
8. "Nesmrtelnost" (stačí load:-) )
9. Šikovnost
10. Vzdorování gravitaci
11.
12.
13.
...

A hlavně - kterou Lařinu schopnost byste chtěli mít? Mou vysněnou superschopností je schopnost rozumět jakémukoliv jazyku. To sice není přesně to, co dělá Lara, ale její znalosti jazyků jsou velké a dovede se jim velmi rychle a snadno učit, alespoň v Rise of the Tomb Raider. A když se tu tak válím ve skriptech, tak jí docela závidím, že jí stačí jen dívat se na obrázky a její znalosti rostou...

Patnáct nejděsivějších nepřátel v Tomb Raider sérii (podle Charlie)

14. října 2015 v 21:52 | Charlie
Původně to byl seznam deseti nepřátel, kteří pro jsou pro mou maličkost děsiví, ale nakonec se mi do té desítky všichni nevešli. A pravděpodobně bych přišla i na další adepty, kdybych se do toho pustila ještě hlouběji. Celkem špatně se mi to řadilo, protože jak vlastně určit míru děsivosti? Hrůzným zjevem? Šokem při přepadení tím kterým týpkem? Do hodnocení se mi mísí dojmy z dětství, kdy jsem jednotlivé hry procházela poprvé, i hraní za dlouhých temných nocí, kdy vás vyděsí i zcela nevinný šustot.

15. Pacienti ze sanatoria

Tomb Raider: The Angel of Darkness

Musím přiznat, že zrovna Angel of Darkness je díl, který mi HODNĚ naháněl husí kůži. Celá ta temná atmosféra. Pocit, že jsem se něčím hrozným provinila. Možná jedním z nejděsivějších a nejzákeřnějších nepřátel této hry byly bugy, pád hry zničehonic byl vždycky tak trochu šok. Ale mezi nejděsivější nepřátele téhle hry řadím jednoznačně ty podivné dlouhonohé dlouhoruké pacienty ze sanatoria. Celé sanatorium je samo o sobě pochmurné, vlastně většina lokací v Praze je hodně děsivých. Jestlipak tu vývojáři někdy byli? A pokud ano, je tohle skutečně ten dojem, který si odtud odnesli?

Ještě jednou k mým dojmům z předvedení Rise of the Tomb Raider

2. října 2015 v 17:17 | Charlie


Všichni jistě dobře znáte českou Kroniku Tomb Raider. Však také funguje déle než tento blog, i když měla nějakou dobu pauzu. No, v poslední době se opět rozjíždí a její admin, který se naneštěstí nemohl zúčastnit předvedení Rise of the Tomb Raider v Praze, mě požádal o zodpovězení pár otázek. Najdete je i s mými odpověďmi na tomto odkaze.

Rekapitulace září 2015

30. září 2015 v 14:53 | Charlie
Tento měsíc byl plný novinek z Tomb Raider světa i novinek na tomto blogu. Myslím, že nejlepší bude si je hezky shrnout:

- vznikla zde nová sekce - Fan Art. V podstatě tu byla již dříve, ale v sekci o zajímavostech poněkud zapadla, tak jsme jí věnovali více prostoru.

- stále pokračujeme v průběžné rekonstrukci blogu. Upravujeme starší články do novější podoby, doplňujeme chybějící a prostě obecně doplňujeme a upravujeme. Této činnosti se věnuje i LaraHCroft, která již zkontrolovala sekci Tomb Raider 1 a teď postupuje sekcí Tomb Raider 2. Kontrolujeme funkčnost odkazů, videí, zaplňujeme galerie a tak dál. Já trochu přeskakuji od hry ke hře, vrhla jsem se také na Tomb Raider Anniversary a jiné, různé články.

- skutečná lavina novinek se strhla k Rise of the Tomb Raider. Přibyla spousta videí - nádherný nový trailer, několik gameplay videí, přibyly nové screenshoty a plakáty a herní magazíny začaly zveřejňovat svá preview. Podařilo se nám také shrnout řadu spoilerovitých informací. A známe už i achievementy.

- a my? Měly jsme výbornou příležitost vyzkoušet si Rise of the Tomb Raider na vlastní kůži a setkat se s Meagan Marie a některými dalšími členy české TR komunity. LaraHCroft doplnila svou sbírku a já si opět zahrála Tomb Raider 2.

Byl to prostě skvělý měsíc. Skvělý konec dlouhých prázdnin. Říjen pro mě znamená začátek nového semestru a více práce, ale to neznamená, že na blog zapomenu! Díky všem čtenářům, díky všem vracejícím se návštěvníkům a obzvlášť těm, kteří s námi sdílejí své myšlenky, nápady a své zážitky z hraní naší oblíbené herní série.

Stěhování

24. září 2015 v 9:03 | Charlie
No - musím uznat, že co se přesunů týče, nejsem jako Lara. Té stačí to, co má na sobě, pár drobností v batůžku a pistole u boku. Ale ona zase nikde nebyla skoro rok, to mi jde k dobru. V mém pokoji to teď vypadá podobně jako v hale Lařina sídla v Tomb Raider 1, akorát místo množství beden a Archy úmluvy se mi tu nakupilo množství tašek, batohů a jiných zavazadel. Mám asi milion věcí, ale nedokážu se jediné vzdát. Ale Lara se získaných artefaktů taky nevzdává, ne?

ROTTR na vlastní kůži

16. září 2015 v 8:49 | Charlie
Fanouškovská komunita Tomb Raider série je velká. Slušně dlouhý je i seznam stránek začleněný do oficiálního fanouškovského programu. A protože si v Crystal Dynamics všimli, že se u mnoha z položek tohoto seznamu objevuje místo původu Czech Republic (celkem jde o osm českých stránek včetně té naší), vypravila se Meagan Marie po své cestě po světě i do Prahy a uspořádala pro nás setkání s předváděním chystané hry.


K dispozici nám byla dvě dema - Prorokova hrobka v Sýrii a ruský tábor na Sibiři. Obě byla již dříve zveřejněna, pokud jste je ještě neviděli, můžete je najít zde. Musím ale uznat, že něco jiného je vidět hru na miniaturní youtube obrazovce na počítači a něco jiného je sednout si v konferenční místnosti Microsoftu s ovladačem v ruce do první řady a vidět Laru poskakovat po tak velkém plátně, že je hlavní hrdinka v životní velikosti.

Obě dema pocházela ze starší verze hry, která byla předváděna na Gamescomu, takže obsahovala nějaké ty grafické nepřesnosti a bugy (Lařiny vlasy, menší zásek grafiky při topení a tak), teď už je ale podle slov Meagan Marie hra vypulírovaná minimálně na 99 %.

Opět jedno nepravděpodobné přežití

14. září 2015 v 8:29 | Charlie
Uklouzla jsem a spadla jsem z dračích zad přímo do prskající lávy. A jaké bylo mé překvapení, když Lara zůstala stát, nezačala hořet, jen to trošku šplouchlo, ale Lara Croft jako by byla odolná proti síle žhnoucího magmatu. Mohla jsem se i porozhlédnout z neobvyklého úhlu. Ale co teď? Naneštěstí stačilo udělat krok, scénář se vrátil do obvyklých kolejí a já si můžu za Laru udělat další křížek.


Lara Croft a Zabijácká kiwi

13. září 2015 v 22:22 | Charlie
Právě se snažím projít levelem Temple of Xian, který na mé stupnici patří mezi nejobtížnější levely v TR vůbec. Samá láva, bodny, sekáče, balvany, tygři, žravé rybičky, strašidelné zvuky, neživé pohledy terakotových válečníků, které vás sledují po celé místnosti (naštěstí jen ty pohledy). A zabijácká kiwi. Strašlivá, nezastavitelná zabijácká kiwi. Jako to ovoce, ne ten ptáček. Věděli jste, že odborně se tohle ovoce nazývá aktinidie lahodná? No tak tohle jsou aktinidie vražedná.



A co když přežijete?

12. září 2015 v 12:50 | Charlie

Pokud si pamatujete level Tibetan Foothills, tak také jistě víte, že cestu do téhle jámy jsem NA SKÚTRU rozhodně přežít neměla. No, stalo se. Teď aby Lara otevřela svůj bezedný batoh, sebrala zlatého dráčka i skútr a vylezla zase hezky nahoru.

Něco podobného se tuším kdysi stalo LařeHCroft, jen spadla do jiné jámy, z které dokonce ani nevedla cesta ven a rozhodně tam nebyla sladká zlatá odměna.

Z mého Tomb Raider 2 maratonu

7. září 2015 v 21:12 | Charlie
Už pár dní hraji znovu Tomb Raider 2 a snažím se zachytit co nejvíce snímků. Doplňujeme totiž právě galerii TR2 a já na sebe vzala úkol doplnit screenshoty u jednotlivých lokací. Je zvláštní, jak se hra zkracuje, když ji člověk hraje po tolikáté. Ale stejně si ji prodlužuji tím, že mi Lara pořád umírá. Asi už je unavená...

Lara se rozhodla následovat příklad pradávného průzkumníka.

Lara ve větrací šachtě. Rozsekaná větrákem. Zapomněla jsem si rozsvítit...

Chtěla jsem se vyfotit se žralokem a ten pacholek o mě zrovna nestál a jen kroužil kolem.

Tohle byl náročný večírek.

Musíme tu uklidit

29. srpna 2015 v 16:06 | Charlie

LaraHCroft a já jsme se shodly, že blog potřebuje pořádný úklid. Řada věcí ztratila svůj účel, spousta článků se jen horko těžko hledá, mnohá videa a obrázky zmizely. A taky bych ráda trochu efektivněji uspořádala hlavní rubriky. LHC se proto vrhla na téměř vše a já začala poupravovat rubriku o zajímavostech a další věci...


Prostě je potřeba neustále doplňovat nové, obnovovat a opravovat staré a doplňovat chybějící. Je to běh na dlouhou trať.


A Winston toho s tím svým přirostlým tácem moc neuklidí, rozumíte.


Obrázek je od LaryHCroft.


Edit: Snažit se přerovnat články do vhodných nových nebo starých rubrik je docela martyrium, když blog.cz zase zlobí. Tedy administrace článků v rubrikách si dělá tak trochu co chce. Když přerovnáte desítky článků do správných rubrik a pak zjistíte, že si je blog zase sám šoupne do starých, není to nic moc pocit.

Tomb Raider sice je hra pro jednoho, ale...

8. srpna 2015 v 14:55 | Charlie
Nejlepší řešení v tomhle počasí je zalézt před sluncem dovnitř, zavřít okna, zatáhnout před ním závěsy a radši se mu moc neukazovat. Mám léto ráda, ale před žhavými slunečními paprsky mám respekt a po rakovině kůže moc netoužím, proto jsem opět zalezlá u počítače. Říkala jsem si, že bych mohla volný čas využít a zahrát si opět nějaký ten starý dobrý Tomb Raider, protože poslední dobou mi hlavou blýskaly při debatách s LHC vzpomínky na různé momenty z her, a prostě jsem na to jednou zase dostala chuť, ačkoliv mám chuť i na řadu jiných her a LHC o mně mluví jako o nevěrnici.

Zjistila jsem však dvě věci:

1) že se nedokážu rozhodnout, který díl si vybrat
2) že mě zlobí to, že LHC ani její přítel nejsou doma a že nemůžu hrát v jejich společnosti. On totiž TR je hra pro jednoho, ale já ho nejraději hraju společensky - to znamená, že někdo - buď já, ale spíš někdo jiný, především LHC - hraje a ostatní navádějí, debatují, komentují, kritizují a prostě se společně baví. Škoda, že jsou ti dva zrovna pryč. Takže už se těším, až zase přijedou a budeme pokračovat v hraní TR1 na PlayStationu - což je úplně jiný zážitek než na počítači. Taky jsem to zkusila a málem jsem Laru utopila v jejím vlastním bazénu...

Prozatím jsem alespoň udělala maličkou práci na blogu - upgradovala jsem článek-rozcestník Další články a zajímavosti TR Chronicles. Doufám, že zde znovuobjevíte něco zajímavého.

Ps.: Nevíte někdo, jak zabránit té strašlivé vyskakovací reklamě, co se teď pořád na blogu objevuje? Nějaká matka samoživitelka mě vážně nezajímá. O vbočených palcích ani nemluvě...

Zatím nic nového, ale...

12. května 2015 v 14:05 | Charlie
Z archivu vývojářů. Tenhle obrázek patří mezi ty, které vznikly kvůli různým propagačním kampaním, k čemu se má ale přesně vztahovat, to vám bohužel neřeknu.

Ano, zatím je spíš ticho po pěšině, pořádné novinky už tu nějakou dobu nebyly, ale stačí si jen počkat. Uprostřed července totiž bude opět herní veletrh E3 a mám takové tušení, že nás určitě čeká dost nových informací. Možná by mohl přijít nový trailer? Nějaké záběry ze hry? Určitě se bude zase diskutovat o tom, jak to bude vlastně s tou exkluzivitou. Přemýšlím, jestli není ještě brzy na to, aby si třeba přítomní mohli hru vyzkoušet na vlastní kůži. Uvidíme. Co myslíte vy? Já jen doufám, že v době, kdy začnou ty novinky prýštit do světa, budu vůbec schopná o nich něco napsat, protože začátek E3 (16.-18.6.) se krásně shoduje s termínem mých státnic.

Sam ve vězení

4. května 2015 v 20:45 | Charlie
Přiznávám, že komiksy vycházející v mezeře mezi TR (2013) a ROTTR nečtu, ale obálka osmnáctého čísla mě zaujala. Sam jsem si vážně vůbec, vůbec neoblíbila, takže pohled na její oranžový mundur mě docela potěšil...

Zápisky z Osirisova chrámu (8)

12. ledna 2015 v 18:25 | Charlie
Vážení, jak jste na tom? Mám hrozné přiznání, já se totiž ne a ne dostat skrz finální souboj. Je tam toho na mě nějak moc. (Vlastně mě to frustrovalo natolik, že jsem se vrhla do náruče několika jiným hrám, takže jsem to od Vánoc nezapnula.) Poradíte nešťastnici, jak porazit Setha a jeho partu?

Přejeme vám krásné Vánoce

23. prosince 2014 v 15:29 | Charlie
Příjemné vánoční svátky, milé dárky, krásné společné chvíle s blízkými a vůbec příjemné prázdniny a hezky prožitý konec roku 2014 Vám přeje osazenstvo blogu: LaraHCroft, Charlie, Lee a doufejme, že i samotná Lara Croft...



Trocha vánoční atmosféry

23. prosince 2014 v 13:38 | Charlie
Všíchni víme, že zítra je ten velký den, který máme mnozí na Vánocích nejradši... i když já tyhle svátky miluju celé, s celým tím předcházejícím adventem i s vánočními prázdninami. Protože LaraHCroft na vánočním přání teprve pracuje, přináším vám jedno, které mi přišlo mailem od vývojářů. Schválně, jestli poznáte, co se skrývá v balíčcích!

Zápisky z Osirisova chrámu (7)

18. prosince 2014 v 21:34 | Charlie
Blížím se ke konci. Vlastně už stojím prakticky na jeho prahu: porazila jsem faraona, prozkoumala všech pět bonusových hrobek, odmrazila jsem celý komplex, prošla jsem Hrobku stavitele (Tomb of the Architect) a nyní jsem uprostřed posledního velkého boje. Na mé straně je Osiris a proti mně stojí Seth, Požíračka a celá (a zřejmě nevyčerpatelná) armáda Sethových pohůnků - skarabové, mumie, krokodýlové a spol. Zatím se mi nepodařilo zvítězit, ale je to jen otázka času.

Zasáhl mě mrazivý chrlič. Laře poněkud promrzly kosti. Kdybyste viděli, jak se najednou šourá...

Připravena vybojovat další kus Osirise!

Faraonova hrobka vypadá záludně. A taky je. Ty podezřele vypadající kruhy jsou cosi jako ring.

A tenhle krasavec je váš soupeř. Faraon není dobře naladěný. To víte, vzbudili jste ho. Já taky po ránu nebývám zrovna Miss Sympatie.

Odměna v podobě Osirisových loktů.

Hrobku architekta vám na rozdíl od ostatních neotevře Osiris, musíte si ji zpřístupnit sami. Není to ale žádná velká věda, nebojte se.

Hrobka zpočátku vypadá nevinně, ale to je jen zdání.

Nechybí zde ani fresky a sochy Setha, nad kterými se naši hrdinové zamýšlejí. Seth kdysi nebyl takový zloduch, měl i své kladné stránky, ale jak řekla Isis, starý Seth už je jen mýtus, je to někdo jiný, než komu tu čelíme.

Začíná to zvolna těmi ledovými smrtícími výpary...

...pokračuje to rotujícími koly...

...velmi nepřátelské týpky nemůžeme opomenout...

...brzy začne přihořívat...

...naštěstí si můžete zlepšit náladu novou hračkou...

...pak se po všem tom ledu hodně oteplí...

...a brzy vám bude stejně jako Isis jasné, že Sethův architekt byl prostě sadistický paranoidní šílenec.

Ale ne, Požíračka už mě zase našla.

Honička tentokrát obsahovala všechny Architektovy oblíbené vychytávky.

Odměnou je Osirisova hlava.

Tentokrát to nebylo tak hrozné, mám pocit, že už si začínám zvykat.

Konečně jsem nasbírala dost drahokamů na tu největší a nejslibnější truhlu.

Zahnali jsme mráz...

A Osiris je takřka kompletní. Mám pocit, že Horus říkal cosi o poslední chybějící kanopě.

Zašla jsem si ještě do poslední bonusové hrobky.

Je čas vrátit se do pyramidy.

Vítejte v Sethově hrobce.

Působí úchvatně, že?

Seth.

Bratr proti bratru. Tenhle příběh se objevuje v mnoha mytologiích. Je to prostě klasika.

A večírek začíná.



Zápisky z Osirisova chrámu (6)

16. prosince 2014 v 8:57 | Charlie
Pohladila jsem Sobeka po bříšku (teda kdo vymýšlel názvy těch achievementů, ten měl zajímavý smysl pro humor) a vyrazila dál. Čekalo mě další překvapení - protože Seth stále ještě ovládá počasí, venku se velmi ochladilo a písek se pokryl sněhem. Navíc byl Seth tak laskav a nainstaloval mi do cesty pár jakýchsi sněhových děl. Rychle jsem přišla na to, že když se jim Lara dostane do záběru, začnou jí pěkně tuhnout kosti. Jenže kolem těch potvor bylo tolik drahokamů...

Mou další zastávkou byla Tomb of the Torturer, tedy Hrobka mučitele. A že to tam je pěkně ostré. Velmi mě zaujalo místní bludiště z bodnů. Když se stěny labyrintu objeví teprve tehdy, když se k nim přiblížíte, a jestli se přiblížíte moc, už se OPRAVDU z bludiště nedostanete... To byl zatraceně dobrý nápad. Navíc výborně vybraná pozaďová hudba a k tomu celková krvavá potemnělost toho místa... velmi atmosférické.

Když jsem dostala Sobeka na lopatky, vynořil se z vody vstup do vnitřní svatyně.

A tak jsem získala další část Osirise. Naštěstí hezky zabalenou.

Páni! Tentokrát jen dva křížky. Na tom má ale podíl fakt, že tahle hrobka byla velmi, velmi, velmi krátká - šlo vlastně jen o kousek chodby a souboj se Sobekem. A vlastně bylo docela těžké nechat se Sobekem sežrat, stalo se mi to spíš náhodou. A myslím, že v tom druhém případě jsem se odbouchla sama nešťastně položenou bombou... Nebo to byl některý z těch Sobekových ohnivých kamarádů?

A v Egyptě je bílo. Na rozdíl od Prahy.

Vážně, sníh! I na vodě se vytvořily kry...

Ale jak se ty diamanty na sněhu krásně vyjímají.

Přihořívá...

Všudypřítomní kostlivci jsou výborným doplňkem místní atmosféry.

Trochu si na to posvítíme...

Ty obří mumie či co to je jsou vážně neodbytné.

Vězte, že jsem uprostřed zákeřného labyrintu.

Takových lékárniček mi tu moji velmi nedávno zesnulí nepřátelé nechali! A já je zrovna nepotřebuji...

Vítejte ve velmi ostrém ringu.

Už vážně nevím, proč jsem se zasekla u Sethovy nohy.

Spousta truhel s poklady. Isis opět zdůrazňuje, že nalezené poklady si určitě neodneseme. No nevím, známe Laru...

Bonusová hrobka, se kterou jsem si zatím neporadila.

Zápisky z Osirisova chrámu (5)

14. prosince 2014 v 10:01 | Charlie
Porazila jsem jedno ošklivé oko a přede mnou je nyní jeden z bohů, Sobek, tentokrát osobně jako velký boss. Přesněji řečeno je právě pode mnou. Stojím totiž na plovoucí hromádce dřeva, kolem je takových víc, a protože jsem pozvala Sobeka k obědu, musím mu vymyslet něco pořádného k jídlu. Ne sebe, pochopitelně. Hm...

Někdo by měl upozornit správu egyptských cest, že se jim tu propadá podlaha.

Pytel diamantů je příjemná odměna. Akorát že se vždycky tak rozprchnou...

Nemohla jsem samozřejmě nevyfotit počet úmrtí, abyste viděli, jak jsem neodbytná.


Cesta přes most byla dlouhá a naštěstí osamělá.

Všude pára... nenechte pak Laru uškvařit.

Zázračná milisekudna, kdy se nic neděje. Zaútočilo na mě dřív oko, nebo zuřivý skarab? Už si nejsem jistá.

Chtěla jsem vyfotit Laru s Osirisovým lýtkem, ale ta záře chtěla být zvěčněna.

Osirisovi chybí už jen pár kousků.

Sobekova hrobka je konečně přístupná.

Ty pohledy jsou úžasné, co říkáte?

Blíží se něco podezřelého.

Ah, čas krmení. Ale takové malé sousto nemůže velkému bohu stačit. Bude třeba něco vymyslet...

 
 

Reklama