TR5 Překlady scén - část 3.: Irsko

11. dubna 2009 v 22:46 | Charlie |  Tomb Raider 5 Chronicles
Surrey, Croft Manor

Vyprávění o Lařině cestě do Ruska končí. Charles jej uzavírá:

Charles: Lara viděla dost ze síly artefaktu, aby pochopila, že jeho pravé místo je tam, kam už víckrát lidská noha nevkročí a nikdo ho už nezneužije.
Otec Patrick: Ale ne dost pro to, aby jej zničila. Některé věci jsou mimo zdravý rozum člověka.

Venku se zableskne a světla zhasnou.

Winston: Drazí pánové, omluvte mne. Vidím, že někdo nahoře má smysl pro humor. Jestli mne na okamžik omluvíte, najdu nějaké svíčky.
Charles: Tahle noc smrdí peklem.
Otec Patrick: A jak jel pekelný jezdec stále kupředu skrz celý svět, nebesa povstala a vřela. Oh, ty výhody náboženského vzdělání. Tato noc mi připomíná staré časy na Connussie...
Charles: Connussie? Winstonův domov?
Otec Patrick: Ano, jistě. Byly tu tenkrát povodně a personál dostal dovolenou. Lara, která tenkrát byla ještě mladá dívka, byla u Winstona a jeho ženy. To ona mne kontaktovala, tak to bylo. Byly nějaké potíže na jednom z ostrovů. Divná světla. Zjevení. A podobné věci. Mysleli si, že bych mohl pomoci. Byla to stejně temná noc jako ta dnešní, když jsem tam tenkrát přijel.


Otec Patrick začíná vyprávět a děj se přesouvá do minulosti -


rok 1984, Irsko, Connussie

Lara sedí v pokoji na pokoji a chystá se jít spát, když uslyší, že do Winstonovy chaty právě dorazil otec Patrick. Winston s Patrickem si sednou ke stolu.

Otec Patrick: Dobrý večer, Winstone. Čím mohu být prospěšný?
Lara pootevře dveře a poslouchá jejich rozhovor.
Otec Patrick: Takže, lidé viděli na ostrově zjevení?
Winston: Kolují tu řeči i o něčem trochu jiném, příteli. A já dělám všechno pro to, abych ty drby udržel od Lary.
Father: Správně. Nebylo by moudré vykreslovat ty podivnosti o tom místě její zvědavé mysli.
Winston: A máš nějaké tušení, co by to vlastně mohlo být?
Otec Patrick: Mám-li být upřímný, ne. Ale ďábel se dostane všude, tedy… Mluvil jsem s otcem Finneganem a mám půjčenou loď. Takže se tam dnes večer, i když už je tak pozdě, vydám.
Winston: Dobrý Bože, příteli! To sis pro tu cestu nevybral nejlepší chvíli.
Otec Patrick: Má víra mě ochraňuje, Winstone.
Winston: Buď opatrný. Bojím se, že na tom ostrově je něco, co sice nemusí být vidět, ale umí to způsobit velkou bolest.
Otec Patrick: Tak to je čas dostat se tomu na kobylku, starý příteli.

Otec Patrick se chystá k odjezdu. Lara vyleze oknem a schová se v loďce, která míří k Tajuplnému ostrovu.

Temný ostrov - Šibeniční strom
Lara vstoupila na mýtinku se starým stromem a v ten moment ji vylekaly zvony z nedaleké věže. Rozhlédla se - zablesklo se a najednou se na stromě houpal ve smyčce zchátralý oběšenec.

Oběšenec: (syčivě) Pojď sem, dítě. Pojď blíž, něco tu pro tebe mám…
Lara: Radši zůstanu tam, kde jsem.
Oběšenec: (chechtá se) Neboj se vzhledu tohohle těla. Je to jen schránka pro mou utrápenou duši. Přijď blíž a budeš v bezpečí, zatímco já se tu budu houpat jako maso řezníkovi na háku.
Lara: Kdo… jsi?
Oběšenec: Kdo? Hm. Otázkou je spíš Co. Odsouzenec kbloudění mezi královstvím člověka a živlů, který má jen krátký čas vykřičet do světa svou žádost. A ten čas
běží rychle; hodiny čekají na svou chvíli, kdy mne uvrhnou zpět do temnot.
Lara: Žádost?
Oběšenec: Mé srdce, děvče. Vyrvali mi jej a ukryli jej do tohoto stromu, Stromu Světa, kde ho střeží ostražitý zrak draka Nidhogga. Najdi jej, mé dítě, a vrať jej tam kam patří - a budeš odměněna.
Lara: A proč, pro všechno na světě, bych ti měla věřit?
Oběšenec: Ne na světě, děvče. Ale mezi… Má duše odchází. A co se s ní děje - nikdo neví… a nikdo se nestará.
Začne se opět chechtat a v záblesku světla jeho houpající se zbytky mizí.

Když Lara našla srdce oběšence, zaslechla v jeskyni jakýsi hlas - ukáže se, že jde o otce
Patricka, který stojí nad dírou v rohu, ze které vychází nadpřirozené hlasy a zvuky.
Otec Patrick: (volá dolů do díry) Vrať se zpět ke svému spánku. To je jen dítě, a stejně jako ona by neměla křížit cestu tobě, neměl bys ty křížit tu její.
Hlas: Pojď blíž… často je mnohem snadnější být statečný z dálky…
Otec Patrick: Teď tu jsem já a mám pro tebe dar, ty svárlivý červe! (hodí do díry jakýsi předmět)
Hlas: Argh! Proklínám tě, knězi! Jestli přežiješ až do soudného dne, strávíš v plamenech o týden víc než ostatní! Přísahám!
Otec Patrick: Železo. Není démon, který by při jeho doteku neshořel.
Lara: Co bylo v té díře?
Otec Patrick: V té… nemysli na to. Co tu ty, pro všechno na světě, děláš? Ne, teď to nevysvětluj; dostaneme se k tomu ještě později. Právě teď tě potřebujeme dostat někam do bezpečí, než bude ráno. Ovšem jen za předpokladu, že vydržíte na jednom místě, mladá dámo.
Lara: Nic s démony, že?
Otec Patrick: No, nemůžu na tomhle Bohem zapomenutém místě nic slibovat. Osvětlím cestu a půjdu napřed, zbavit se všech nevítaných hostů. Teď, když už jsi tu, jdi do kaple nad mostem. Uvidíme se tam. Ah, zapomínám na dobré mravy… Nemluv sezvláštními věcmi, a kdyby se tu něco kolem ochomýtalo - i když doufám, že snad nic nepřehlédnu - pamatuj: železo, děvče. Použij železo, abys je odrazila. Uvidíme se nahoře. Spoléhám na tvůj důvtip.


Labyrinth

Lara při prozkoumávání otevřené rakve sklouzne do díry. Skončí v jeskyňce, kde stojí i otec Patrick s hořící loučí.
Otec Patrick: Dobrý Bože, děvče! To jsem já. Mám toho dost i bez toho, že bych z těch tvých kousků vyskočil z kůže, Laro.
Lara: Vaše vlasy…
Otec Patrick: Co je s mými vlasy?
Lara: Jsou… bílé!
Otec Patrick: Hmm. Ano, je to tak. Zdrželi mě nějací nepříjemní pronásledovatelé zezdola. Docela mi nahnali… Což je důvod, proč jsem nepřišel do kaple, ale vidím, že ty jsi stále něčím zaměstnaná. Tak jako tak, pojď odtud a zpět do bezpečí.

Oba opouští Labyrinth


Otec Patrick: Správně, mladá dámo. Jdu se rychle rozhlédnout kolem, najít ti nějaké bezpečné místo. A teď tu zůstaň, nebo hodláš bouchat do něčeho, co ti vybělí vlasy? A to my přece nechceme, že?
Lara: Otče, našla jsem v Labyrintu knihu.
Otec Patrick: Tak ty také vidíš všechno?Dobrý Bože, děvče! To aby tě přivázal na řetěz.
Lara: Jsou v ní ochranné symboly. Možná byste je mohl použít.
Otec Patrick: Myšlenka hodná požehnání, ale já mám dostatek ochrany od toho nahoře. A támhleten symbol... bylo by dobré obkreslit ho ven a sedět uvnitř. A jak asi víš, dneska jsem nechal všechny barevné tužky doma. A teď mi uděláš největší službu, když nespadneš do něčeho většího, než jsi ty.
Lara: Zůstat tady. Dobře.


Starý mlýn

Když Lara vběhne na prostranství s mlýnem, dveře stodoly rozrazí démonický rytíř - s otcem Patrickem přehozeným přes koně.
Temný rytíř: Kdo to stojí přede mnou? První návštěvník v mém vězení za sedm set let.
Otec Patrick: Sedm set let? A sám v téhle ošuntělé stodole? Huh, ty dlouhé zimní večery vám tedy musely utíkat.
Temný rytíř: Ticho, ignorantský kacíři, nebo ti setnu hlavu! (Shodí ho z koně)
Lara: Nech ho být!
Temný rytíř: Pro dítě má duši, ale co to je? Tento ostrov je posetý kostmi svatých mužů. To je můj dar pro ty, kteří se snaží zabránit mi v získání mého dědictví.
Otec Patrick: A tohle dědictví, hádám, by mohlo být cestou k vysvětlení toho, proč chodíš a dýcháš když máš být už dávno pryč?
Temný rytíř: Dědictví je dar věčného života. Obsažené ve starobylém spisu. Ukrýván tím omezencem opatem a jeho skupinou. Kniha, jejíž obsah mi proudí žilami. Já už nejsem více mužem. Jsem napůl na zemi a napůl nad zející propastí Hádu.
Otec Patrick: Tak proč jsi na tomhle ostrově? Na prázdninách, zamilovaný do výhledu?
Temný rytíř: Drž ten svůj štěkající jarzyk za zuby, nebo ti ho vyříznu. Mor na tenhle ostrov a jeho zrádné obyvatele! Byli to oni, a jejich malý opat, kdo zosnoval mé uvěznění v tomhle žaláři na věčnost. Já, Vladimir Kaleta, kdo uctil první Kremlin, kdo zmasakroval Švédy a Lefsky na březích řeky Něvy. Uvězněn v sevření tekoucí vody!
Lara: Tekoucí voda? Vy jste tu chycen kvůli tekoucí vodě?
Otec Patrick: Démoni nemohou překročit tekoucí vodu.
Temný rytíř: Správně. Opatův vrcholný kousek, než jsem byl proměněn. (k Laře) A ty bys měla najít cestu jak zastavit ten proud, nebo bude tvůj svatý muž vykuchán a bude z něj živý cedník.

Démon vytáhne otce Patricka zpět na koně a vrátí se do stodoly. Lara vypne mlýnské kolo a démon se znovu objeví, stále držíc ve své moci otce Patricka.

Temný rytíř: Tvé dítě udělalo svou prácidobě, a já cítím po dlouhé době opět svobodu. Budeš se mě teď bát? Posloužil jsi svému účelu dobře, svatý muži, a měl bych si teď za to na tobě vyzkoušet milosrdenství, jaké by ti poskytl tvůj Bůh?
Otec Patrick: To by bylo milé, ale já sotva popadám dech. (Démon mu drží u krku meč.)
Temný rytíř: Ano, připravím ti osud horší než smrt! A až opustíš tenhle svět, nebesa tě nepřijmou a z tebe se stane démon!
Otec Patrick: Má víra mě ochrání od slabých malých démonů, jakým jsi ty.

Rozzuřený rytíř shodí otce Patricka z koně na zem.

Lara: Otče!
Temný rytíř: Oh, dítě. Musím uhasit tvůj život jako svíci.
Otec Patrick: (k Laře) Ta kniha z knihovny…
Lara uhne, když ji démon napadne
Otec Patrick: Ta jména… přečti ta jména!
Lara rychle popadne Bestiář z batůžku a začne je nahlas číst. Jezdec se k ní přibližuje.
Lara: Askeroth. Aqueil. Arrancula. Belial. Bucom. Boliath… Help me!
Otec Patrick: Čti dál, děvče, už jsi skoro u toho.
Lara: Camos… Masteflou…
Temný rytíř se po ní rozmáchne mečem, ale otec Patrick na něj od koně skočí.
Lara: Verdilet!
Rytíř se najednou zastaví, nemůže se hnout.
Temný rytíř: Co to je? Nemůžu se hýbat!
Otec Patrick: Udělalas to dobře, Laro, a než se mne zeptáš, povím ti co. Ta kniha, kterou jsi našla - já sám ji hledal, ale jak jsem ji nemohl najít, dovtípil jsem se, že je to ta, cos našla ty. A naštěstí opravdu byla.
Lara: Ale jak…?
Otec Patrick: Když řekneš jméno démona, máš nad ním moc… a ty jsi ho jmenovala. Byl to tvůj hlas, Laro.
Temný rytíř: Za to budeš navěky úpět v plamenech! Utopíš se ve vlastních vnitřnostech…
Lara: Buď zticha!
Otec Patrick: Teď už konečně můžeme pryč z tohohle místa a dát si milý šálek čaje s Winstonem? Abych nezapomněl, nechtěla jsi zamávat na rozloučenou našemu malému příteli?
Lara: Vrať se tam, odkud jsi přišel!
Démon zmizí.

Otec Patrick Laru obejme kolem ramen a společně opouštějí ostrov.
Otec Patrick: Myslím, že ty jsi si z tohohle výletu taky něco odnesla…
Lara: To si myslíte dobře, Otče.






 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 natla natla | Web | 11. dubna 2009 v 23:25 | Reagovat

o5 vynikající práce!!!

2 Fil Fil | Web | 13. dubna 2009 v 14:08 | Reagovat

Souhlasím, bravurně přeloženo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama